|
|
Rehabilitační centrum Pasohlávky
Skříčková, Alžběta ; Císař, Lukáš (oponent) ; Müller, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem rehabilitačního centra, které se nachází v katastrálním území obce Mušov na hranici obce Pasohlávky. Jedná se o dvoupodlažní rehabilitační centrum s přilehlou tělocvičnou a částečným podsklepením. Návrh navazuje na podnět společnosti Thermal Pasohlávky, která ve stejné části plánuje vybudovat lázeňský resort, který bude kombinovat prvky lázeňské péče, rekreace a sportovního využití. Objekt plní funkci zdravotnického zařízení rehabilitačního charakteru. Centrum je navrženo pro maximálně 50 pacientu a funkčně je rozděleno na tři částí. První část tvoří rehabilitace. Zde najdeme několik cvičeben, vodoléčbu, elektroléčbu, ordinaci lékaře s čekárnou a recepcí. Rehabilitace dále zahrnuje tělocvičnu s posilovnou s možností vstupu na terasu a přilehlého parku. V druhém patře budovy je navrženo specializované oddělení ergoterapie pro osoby s různým typem postižení. V tomto patře se nachází druhá funkční část objektu. Je tvořena zázemím pro zaměstnance, šatnami, kancelářemi a zasedací místností. Třetí funkční část tvoří technické zázemí objektu v přízemí. Budova je řešena jako stěnový systém, vystavěn z vápenopískových cihel km beta Sendwix se zateplením kontaktním zateplovacím systémem ETICS z minerální vaty. Vodorovné nosné konstrukce jsou navrženy jako železobetonové. Celý objekt je zastřešen plochou střechou. Pro výplně otvorů byla použita dřevěná okna a dveře. Před objektem je řešeno parkoviště pro zaměstnance a návštěvníky rehabilitací. K objektu přiléhá terasa, která bude propojena s parkem. Návrh dodržuje zásady bezbariérového řešení. Diplomová práce je zpracována ve formě projektové dokumentace pro provádění stavby.
|
|
|
Možnosti lázeňské léčby u pacientů s Morbus Bechtěrev
HOŘEJŠÍ, Petr
Bakalářská práce se zabývá možnostmi a vlivem lázeňské léčby na pacienty s Morbus Bechtěrev. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Pro mapování možností lázeňské léčby a bližší popis jednotlivých procedur byly vybrány Slatinné lázně Třeboň s.r.o., ve kterých byla provedena výzkumná část. V teoretické části práce jsou popsány anatomické struktury, kineziologie axiálního systému, poznatky o Bechtěrevově chorobě, definice onemocnění, klinické příznaky, vyšetření a samotná diagnostika. Následně jsou sepsány všechny možnosti léčby u pacientů s Morbus Bechtěrev. Výzkumná část obsahuje seznam, popis a účinek všech lázeňských procedur, které se předepisují pacientům s Morbus Bechtěrev. Ve výzkumné části práce dále lze naleznout kazuistiku konkrétních pacientů s diagnózou Morbus Bechtěrev a průběh fyzioterapie. Cílem práce bylo zmapování možností lázeňské léčby a zjistit vliv léčby na pacienta. K dosažení vytyčených cílů byla použita kvalitativní forma výzkumu. Informace o průběhu a sestavě procedur jsem získal rozhovorem a spoluprací se zaměstnanci lázní. Podrobnější informace o zdravotním stavu pacientů jsem získal díky kineziologickému rozboru a rozhovoru s pacienty, který mi ukázal vliv a význam lázeňské léčby u pacientů s Morbus Bechtěrev.
|
|
|
Změny elektrického pole srdce u poruch glukózového metabolismmu a možnosti jejich ovlivnění úpravou narušené autonomní nervové regulace
Fialová, Elena ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Danzig, Vilém (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
Diabetes mellitus (DM) není jen metabolickým onemocněním, ale jedná se prakticky o kardiovaskulární onemocnění, což je ještě více nápadné u diabetu II. typu (DM II). Pacienty s DM mají vysoký výskyt poruch vegetativního nervového systému ve smyslu zvýšené aktivity sympatického nervového systému (SNS), které korelují s periferní autonomní neuropatii a jsou považované za hlavní patofyziologický mechanismus rozvoji Diabetes mellitus II. typu (DM II). Cílem naší studie bylo zjistit, zda komplexní lázeňská léčba může mít vliv na tonus sympatiku pacientů s DM. Jako indikátory nastavení tonu autonomního nervového systému zvoleny vybrané EKG parametry, odvozené z analýzy HRV, mikrovoltové T-wave alternans a mikrovoltové R-wave alternans. Elektrofyziologické vyšetření pacientů bylo provedeno před a po třítýdenní lázeňské léčbě pomocí systému KARDiVAR. Metoda se používá k vyšetření současného stavu autonomního nervového systému a provádí analýzu rizikových faktorů a adaptačních schopností organismu. Výsledky prokázaly příznivé změny u pacientů s DM II po lázeňské léčbě, především ve smyslu snížení aktivity sympato-adrenálního systému, zlepšení stability myokardu a zvýšení centrálně řízené variability srdeční frekvence bez přetížení kardiovaskulárního systému. V balneologii můžeme používat metodu nejen při...
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na změny antropometrických a biochemických parametrů u obézních pediatrických pacientů
Pejšová, Hana ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent) ; Chrpová, Diana (oponent)
Dětská obezita je v současné době považována za závažný pediatrický problém. Hlavní riziko tohoto metabolického onemocnění spočívá v posunu komorbidit spojených s obezitou do stále nižších věkových kategorií. S tím souvisí i zvyšující se celkové kardiometabolické riziko u těchto obézních jedinců. Včasná detekce a léčba dětské obezity je zásadním úkolem pediatrie. Možností nefarmakologické léčby dětské obezity je lázeňská léčba. Ta spočívá v intenzivní redukční terapii, jejíž součástí je nutriční, pohybová a edukační intervence. Cílem práce bylo sledovat změny antropometrických a biochemických parametrů po měsíční léčbě u pediatrických pacientů. Dále identifikovat a specifikovat vybrané potencionální markery kardiometabolického rizika, které významně korelují s BMI a mohly by být použitelné u dětí i adolescentů. Práce se podrobně zaměřila i na dva adipocytární hormony - leptin a adiponektin, které už v dětské populaci korelují s množstvím tukové tkáně. Tyto hormony by se mohly stát významnými prediktivními parametry metabolického syndromu, subklinické aterosklerózy a jiných komorbidit spojených s obezitou a kardiovaskulárním rizikem již u dětí. Na základě našich měření můžeme potvrdit celkovou úspěšnost léčby. U všech sledovaných parametrů došlo ke statisticky významným změnám. Sledované markery...
|
|
|
Rehabilitační centrum Pasohlávky
Skříčková, Alžběta ; Císař, Lukáš (oponent) ; Müller, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem rehabilitačního centra, které se nachází v katastrálním území obce Mušov na hranici obce Pasohlávky. Jedná se o dvoupodlažní rehabilitační centrum s přilehlou tělocvičnou a částečným podsklepením. Návrh navazuje na podnět společnosti Thermal Pasohlávky, která ve stejné části plánuje vybudovat lázeňský resort, který bude kombinovat prvky lázeňské péče, rekreace a sportovního využití. Objekt plní funkci zdravotnického zařízení rehabilitačního charakteru. Centrum je navrženo pro maximálně 50 pacientu a funkčně je rozděleno na tři částí. První část tvoří rehabilitace. Zde najdeme několik cvičeben, vodoléčbu, elektroléčbu, ordinaci lékaře s čekárnou a recepcí. Rehabilitace dále zahrnuje tělocvičnu s posilovnou s možností vstupu na terasu a přilehlého parku. V druhém patře budovy je navrženo specializované oddělení ergoterapie pro osoby s různým typem postižení. V tomto patře se nachází druhá funkční část objektu. Je tvořena zázemím pro zaměstnance, šatnami, kancelářemi a zasedací místností. Třetí funkční část tvoří technické zázemí objektu v přízemí. Budova je řešena jako stěnový systém, vystavěn z vápenopískových cihel km beta Sendwix se zateplením kontaktním zateplovacím systémem ETICS z minerální vaty. Vodorovné nosné konstrukce jsou navrženy jako železobetonové. Celý objekt je zastřešen plochou střechou. Pro výplně otvorů byla použita dřevěná okna a dveře. Před objektem je řešeno parkoviště pro zaměstnance a návštěvníky rehabilitací. K objektu přiléhá terasa, která bude propojena s parkem. Návrh dodržuje zásady bezbariérového řešení. Diplomová práce je zpracována ve formě projektové dokumentace pro provádění stavby.
|
|
|
Lázeňská léčba u pacientů s metabolickým syndromem
LAMBERTOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se věnuje především pacientům s diagnostikovaným onemocněním metabolický syndrom v souvislosti s významem lázeňské léčby v Mariánských Lázních. Stanovenými cíli této práce jsou: zjistit nejčastěji používanou lázeňskou metodu u pacientů s metabolickým syndromem, zjistit u pacientů s metabolickým syndromem dosavadní životní styl a zjistit, zda u pacientů, u kterých proběhla lázeňská léčba, byl zlepšen zdravotní stav za dobu lázeňského pobytu. K dosažení cílů byla použita kvalitativní metoda šetření. Sběr dat proběhl prostřednictvím rozhovorů s pacienty, kteří trpí metabolickým syndromem a jsou návštěvníky lázeňského zařízení Parkhotel Golf a.s., Mariánské lázně. Za zásadní zjištění vyplývající z mého výzkumného šetření považuji zvýšenou konzumaci bílého pečiva či alkoholu a cigaret u některých respondentů. Většina respondentů nekonzumuje zeleninu v dostatečném množství a nedostatky jsou patrné i ve věnování se sportovním aktivitám. Za dostačující považuji informace o samotném metabolickém syndromu či komplikacích jednotlivých složek tohoto syndromu. V souvislosti s metabolickým syndromem bylo zjištěno, že ne všichni pacienti, kteří prošli lázeňskou léčbou, chtějí změnit svůj životní styl po návratu z lázeňského zařízení. Vzhledem k zjištěným informacím od lázeňských pacientů bych doporučovala zvýšení edukace pacientů s metabolickým syndromem, jelikož zdravá výživa, abstinence kouření či dostatek pohybu jsou základem při předcházení tohoto onemocnění. Jako pomůcka může sloužit vytvořená přednáška pro pacienty s metabolickým syndromem, která byla vytvořena na základě získaných informací z rozhovorů a je součástí přílohy této práce.
|
|
|
Změny elektrického pole srdce u poruch glukózového metabolismmu a možnosti jejich ovlivnění úpravou narušené autonomní nervové regulace
Fialová, Elena ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Danzig, Vilém (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
Diabetes mellitus (DM) není jen metabolickým onemocněním, ale jedná se prakticky o kardiovaskulární onemocnění, což je ještě více nápadné u diabetu II. typu (DM II). Pacienty s DM mají vysoký výskyt poruch vegetativního nervového systému ve smyslu zvýšené aktivity sympatického nervového systému (SNS), které korelují s periferní autonomní neuropatii a jsou považované za hlavní patofyziologický mechanismus rozvoji Diabetes mellitus II. typu (DM II). Cílem naší studie bylo zjistit, zda komplexní lázeňská léčba může mít vliv na tonus sympatiku pacientů s DM. Jako indikátory nastavení tonu autonomního nervového systému zvoleny vybrané EKG parametry, odvozené z analýzy HRV, mikrovoltové T-wave alternans a mikrovoltové R-wave alternans. Elektrofyziologické vyšetření pacientů bylo provedeno před a po třítýdenní lázeňské léčbě pomocí systému KARDiVAR. Metoda se používá k vyšetření současného stavu autonomního nervového systému a provádí analýzu rizikových faktorů a adaptačních schopností organismu. Výsledky prokázaly příznivé změny u pacientů s DM II po lázeňské léčbě, především ve smyslu snížení aktivity sympato-adrenálního systému, zlepšení stability myokardu a zvýšení centrálně řízené variability srdeční frekvence bez přetížení kardiovaskulárního systému. V balneologii můžeme používat metodu nejen při...
|
|
|
Logopedická intervence jako součást lázeňské péče
Trembošová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Předkládaná práce s názvem Logopedická intervence v rámci lázeňské péče má přiblížit působení klinického logopeda v rámci léčebně rehabilitačních pobytů. V tomto znění je také stanoven hlavní cíl práce a z něj vytvořeno několik dalších dílčích cílů. Jedním z nich je stanovení typu narušené komunikační schopnosti, která se v ordinacích logopedů ve zkoumaných zařízeních nejčastěji objevuje. Následuje úkol určit a popsat metody, které jsou logopedy nejvíce používány při diagnostice a v neposlední řadě snaha o zmapování postupů, kterých je nejvíce užíváno k terapii. V rámci kvalitativního výzkumu byly použity techniky kvalitativního dotazování, a to polostrukturované rozhovory s logopedy a dotazníky vlastní konstrukce, které byly předloženy pacientům. Výzkumné šetření se uskutečnilo ve dvou lázeňských zařízeních stejného zaměření nacházejících se v Moravskoslezském kraji.
|
|
|
Vliv lázeňského pobytu na obezitu dětí staršího školního věku
Svoboda, Václav ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Kamarýtová, Jitka (oponent)
Název: Vliv lázeňského pobytu na obezitu dětí staršího školního věku Cíl: Hlavním cílem této práce je zjistit a vyhodnotit vliv lázeňského pobytu na obezitu dětí staršího školního věku. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo 100 dětí ve věku 11-15 let (49 chlapců, 51 dívek, průměrný věk 13 let). Děti podstoupily 28denní redukční kúru v lázeňském zařízení. Na začátku a na konci léčby byly hodnoceny následující parametry: tělesná hmotnost, BMI, objem tělesného tuku, objem svalové hmoty, obvod břicha a testy obratnosti, vytrvalosti a síly (Jacíkův motorický test a test chůze na 2 km). Během čtyřtýdenní léčby měly děti upravený jídelníček na 5000 KJ, resp. 8000 KJ (dle věku) a účastnily se každý všední den skupinových cvičebních lekcí a řízené chůze. Výsledky: Výsledky ukázaly, že lázeňská léčba příznivě ovlivnila všechny sledované parametry. Statisticky významně se snížila tělesná hmotnost (průměrně o 5,76 kg), objem tukové tkáně (průměrně o 3,36 %) a obvod břicha respondentů (průměrně o 5,62 cm). Zároveň se změnil poměr dětí v jednotlivých kategoriích obezity a nadváhy, přičemž na konci pobytu trpělo závažnou obezitou o 28,6 % respondentů méně. V důsledku pohybového programu došlo také k navýšení objemu svalové tkáně (průměrně o 1,46 %) a zlepšení výkonu v Jacíkově motorickém testu (průměrně o 10 poloh) a...
|
|
|
Vliv komplexní lázeňské péče na návrat do pracovního procesu
FORST, Lukáš
V diplomové práci jsem se zaměřil na účinnost komplexní lázeňské péče při terapii zaměřené na pohybový aparát. Snažil jsem se zmapovat vliv zdravotnických metodik používaných v lázeňských zařízeních, konkrétně v Bertiných lázních Třeboň, na návrat pacientů do pracovního procesu. Lázeňská péče je v posledních několika letech často diskutovaným tématem, a to nejen kvůli nedávné změně indikačního seznamu. V současné době je v České republice 35 lázeňských míst, které musí splňovat přesné požadavky, aby zajistili co největší příznivý efekt při rehabilitaci, resocializaci, prevenci a podpůrnou léčbu. Poslední dobou však mnoho lidí vyhledává lázeňská zařízení spíše pouze za účelem relaxace, a tak se někdy poněkud vytrácí primární účel lázní. Lázně mají především léčebný charakter a slouží jak k prevenci, tak i k doléčení. Často je, nebo by alespoň měla být lázeňská péče také poslední léčbou před ukončením pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost je významným problémem v současné zdravotně-sociální oblasti a průměrná pracovní neschopnost se pak stává i významným ekonomickým činitelem
|
host ::
RSS.